Jak ses dostal k trénování?

K trénování jsem se dostal přirozeně přes vlastní hráčskou kariéru. Fotbal mě provází celý můj život a už během hráčské kariéry jsem měl v hlavě myšlenku, že bych chtěl jednou trénovat. Postupně mě práce s dětmi a jejich rozvoj začaly hodně naplňovat. Dává mi to smysl, protože vidím, jak se hráči posouvají nejen po sportovní, ale i osobní stránce. Vnímám to jako možnost vrátit fotbalu něco zpět a zároveň se sám neustále učím, protože trénování je proces vzdělávání.

Co pro tebe znamená být trenérem mládeže?

Být trenérem mládeže pro mě znamená mnohem víc než jen učit děti fotbal. Je to zároveň příležitost pomoci jim růst jako osobnostem a ukázat jim, co znamená spolupráce nebo respekt. Fotbal je pro ně hra, ale zároveň i škola do života. Vnímám velkou zodpovědnost, protože trenér může děti ovlivnit nejen na hřišti, ale i mimo něj. Chci, aby je fotbal bavil, aby se na tréninky těšily a postupně si budovaly vztah ke sportu. Zároveň se snažím, aby z nich vyrostly silné osobnosti i skvělí fotbalisté, kteří budou mít kvalitní základy do své sportovní budoucnosti.

Začínáš u nejmenších kategorií, jaký je skok z aktivního hraní k malým dětem?

Určitě je to velký skok. Z pozice hráče se člověk soustředí hlavně na svůj výkon, zatímco práce s malými dětmi je úplně o něčem jiném. Hlavními prvky jsou trpělivost, motivace a schopnost přizpůsobit tréninky jejich věku. Učím se s nimi komunikovat jednoduše a připravovat tréninky tak, aby se děti mohly zdokonalovat a rozvíjely jejich schopnosti i dovednosti. Je to úplně jiný svět než soutěžní fotbal, kde jde především o soustředění se na sebe – u dětí se snažím, aby každý trénink měl pro ně smysl a něco jim přinesl.

Jaké jsou dnešní děti?

Dnešní děti jsou velmi různorodé. Na jednu stranu jsou často zvyklé na rychlou zábavu a moderní technologie, což často vede k velkým problémům s udržením pozornosti a klade větší nároky na motivaci během tréninku. 

Na druhou stranu se dokáží učit poměrně rychle. Pokud je dokážeme správně motivovat a připravit tréninky, které mají smysl, můžeme naplno rozvíjet jejich potenciál. Dnešní děti také často mají větší sebevědomí a nebojí se vyjádřit svůj názor, což může být výhodou při práci v kolektivu.

Kde získáváš inspiraci k tréninkovému procesu?

Inspiraci k tréninkovému procesu kombinuji z různých zdrojů – sleduji videa, čtu příručky, radím se s ostatními trenéry a také čerpám z vlastních zkušeností, přičemž zkouším vlastní nápady, abych viděl, co funguje. Snažím se tyto poznatky přenést na hráče tak, aby trénink dával smysl a něco jim přinesl. Krom toho využívám i osvědčené metody a pokud mám čas, sleduji i jiné tréninky, abych mohl čerpat inspiraci a přizpůsobit ji svému týmu.

Stále jsi hráč "B" týmu našeho klubu, jak je těžké spojit obě aktivity?

Spojit obě aktivity není vždy jednoduché, protože tréninky, zápasy nebo např. satelity (turnaje) zabírají hodně času. Snažím se každopádně plánovat tréninky tak, aby na sebe navazovaly a mohl tak plnit své povinnosti jako hráč i trenér. Někdy to samozřejmě vyžaduje kompromisy.

Jaké máš osobní ambice ohledně trenérské "kariéry"?

Moje osobní ambice jsou především postupně se zdokonalovat a získávat zkušenosti. Chci se naučit co nejlépe pracovat s dětmi v nižších věkových kategoriích, zejména v kategoriích přípravek, a rozvíjet je nejen po stránce sportovní, ale i osobnostní. Rád bych zůstal u těchto mladších kategorií, protože mě baví sledovat jejich postupný rozvoj a věnovat se jim naplno jako kvalitní trenér. S tím souvisí i neustálé doplňování mého vzdělání a znalostí, aby mé tréninky byly co nejefektivnější.